-
Rozhovor s Davidem Strnadem jedním ze zakladatelů a kytaristou kapely BOOTERS která v nedávné době vydala své druhé album..
- Ahoj Davide. Pojďme na začátek krátce připomenout tvou poměrně bohatou muzikantskou historii v různých kapelách…
- V roce 1983, jsi se svými spolužáky založil svojí první koncertující kapelu „Železná metla“.
- Roky 1983-84 si strávil v metalové kapele Törr s Otou Herešem, Michalem Jakubův, Jirkou Sochanem a Filipem Moldanem.V letech 1985-87 si hrál s koncertní a tancovačkovou kapelou Akcent s Martinem Simandlem a dnes již zesnulým kytaristou Liborem Vitochem.
- V roce 1988 si začal hrál v undergroundové formaci s názvem Půl Tváře, kde si setrval čtyři roky. Poté jste v devadesátém druhém spolu s Petrem Humlem, Vaškem Machurkou a Martinem Hanyšem založili kapelu názvem Red Nails, ta skončila v roce 1996. No a v roce 2011 jsi s Martinem Šárou, Martinem Donátem, Jirkou Stárkem a Vaškem Machurkou založil kapelu Booters ve které setrváváš až do dnes.
- Co se týče kapely Red Nails tak ta měla v té době docela slušně našlápnuto, proč došlo po čtyřech letech k jejímu zániku?
- V RN jsme se sešli s Petrem Humlem, který přišel z Dr.Max, a Vaškem Machurkou (oba začínali s Kodymem a P.B.CH ) a s Martinem Plastýnkem Hanyšem. Padli jsme si do noty a rozuměli jsme si jak v muzice, tak jako kamarádi. Na tuhle kapelu vzpomínám moc rád. Připravovali jsme desku pro Reflex Records, hráli na velkých akcích. Vše skončilo díky zdravotním problémům Petra, který nemohl dál zpívat. Současně s tím začal tlak na rodinu a peníze a vše pomalu sežrala naše civilní práce. V úplném závěru jsme se spojili s Michalem Braxatorisem (z BAF) a vznikly historicky moc zajímavé nahrávky – Michal je vynikající písničkář a takhle tvrdě snad zpíval jen tu chvilku s námi.
- Vzhledem tomu že jsem se pravidelně účastnil vesnických tancovaček, na kterých hrála kapela AKCENT tak se chci zeptat, jak na toto období vzpomínáš?
- Nástup do Akcentu byl na truc Törru. Hodně mě mrzelo, že jsme se s Otou a Filipem pohádali a chtěl jsem si dokázat, že umím jít dál i bez nich. Törr tehdy ještě moc nehrál a nástup u Akcentu znamenal okamžité hraní skoro všechny soboty neděle. Bavilo mě hrát, ale nebavilo mě hrát převzaté věci. Tehdy jsem to chápal jako potupu, a ne jako příležitost se něco naučit. Byla to ale první skutečná muzikantská zkušenost a základ pro další hraní.
- Ale pojďme k současnosti. Sestava kapely Booters které se v současnosti naplno věnuješ a která v roce 2013 natočila svoje první CD album s názvem „SOFIE“ vydržela pět let. Z původních pěti členů jsi zůstal ty a Martin Šára. Jaká byla vlastně příčina?
- Pracovat a starat se o rodinu a k tomu hrát není úplně jednoduchý. Začali jsme s minimem koncertů. Potom se nám ale naskytla příležitost a odehráli jsme celý rok na turné s Dymytry jako jejich předkapela. Hráli jsme před profíky a měli jsme příležitost oslovit tisíce lidí. Bylo to moc fajn, ale časově to bylo hodně náročné. Postavilo nás to na křižovatku a před rozhodnutí jak dál. Já a Martin jsme chtěli pokračovat ve vyšším tempu, pro ostatní to nebylo tak jednoduché. Kapela se zastavila, nebyli jsme schopní najít termíny pro natáčení ve studiu, půl roku jsme nehráli… Prostě všechno špatně. Dymytry nám pootevřeli dveře (za což jsme jim moc vděční) a my místo co bychom vešli, jsme je opět zavřeli. Hodně mě to mrzelo. Detaily rozchodu nemá smysl rozpitvávat, ale dohodli jsme se slušně a férově, nebyl v tom žádný podraz. Jsem rád, že s Martinem pokračujeme, hodně si rozumíme při skládání a textování. Vstup Romana do kapely byl velikou posilou a díky Romanovi se vše podařilo rychle obnovit.
- Problémy vás provázeli i nadále poté co jste v roce 2017 doplnili sestavu tak jste nečekaně přišli o bubeníka Jona Millera, a to v době kdy jste pracovali na novém albu, ale jako host naskočil bubeník Petr Švihlík z Modesty&Pride. Je již Petr trvalým členem nebo nadále pouze hostuje?
- Kontaktovali jsme spoustu bubeníků a začali jsme propadat skepsi, většina se zajímala jen o peníze. Pak jsem náhodou našel inzerát co si podal Jon. Ihned jsme si padli do oka. Jon je vyhraný týpek a hraje úplně jinak, se spoustou energie a přirozeného drajvu. Bohužel se mu v Čechách úplně vše nedařilo a dnes je už zpět v USA, ani se mu nedivím. Desku nám nabubnoval Radek Prouda Láznička, kamarád a výborný bubeník. Dohromady nás dal Dodo a bubny jsme natočili u něj v Haciendě. Radek nám hodně pomohl s deskou, jeho bubny nás inspirovaly v dalších aranžích. Radek je ale bohužel hodně vytížený, a tak společné hraní ladíme až na další sezónu. Petr Švihlík nám vytrhnul trn z paty na letní festy a na podzim. Také se známe už déle, právě z Modesty&Pride. Naučil se celý repertoár za 2 zkoušky a na koncertech je naše veliká opora. Petr má ale své plány se svojí kapelou, a to my respektujeme.
- S novou sestavou Booters jste toho během jednoho roku stihli poměrně dost. Kromě toho že jste absolvovali několik letních festivalů tak jste také natočili a vydali z mého pohledu velice vydařené druhé CD s názvem „Na jeden den, na jednu noc“ včetně videoklipu k písničce „Stoupám na emocích“. Jak moc náročné to všechno bylo?
- Je to náš koníček a naše láska, takže to byla hlavně radost. Pomáhala nám spousta lidí, hlavně naše partnerky a blízké okolí. A naši přátelé. V hudbě nejsou jen hnusné vztahy. Potkali jsme spoustu fajn muzikantů, kteří hrají první ligu, a řada z nich nám pomáhá a radí jak dál.
- Své první CD jste udělali ve spolupráci Milošem DoDo Doleželem a ke spolupráci mělo dojít i v případě druhého cédéčka ale nakonec se původní plán změnil a druhé cédéčko jste udělali s Negative Tunes s Jarem Lukáčem (SK). Co vás k tomu vedlo?
- U Miloše jsme natočili všechny základy, půjčil nám k tomu své studio. Část kytar a kláves jsem dotáčel doma, Martin natočil zpěvy komplet u sebe doma hlavně z časových důvodů. S Milošem jsme se na dalším postupu bohužel neshodli. CD jsme nakonec museli produkovat sami. Jaro Lukáče nám doporučil Jirka Urban z Dymytry. A my jsme z toho, jak to smíchal a zmasteroval nadšení. Snad je to z nového CD také slyšet.
- Nyní Booters čeká turné s kapelou TRAKTOR, kterou budete provázet jako speciální hosté. Jak došlo k tomu, že padla volba právě na vás?
- S Pavlem Balkem, bubeníkem a manažerem Traktoru se známe dlouho, tak jsem ho oslovil a on souhlasil. Kolem turné je spousta práce a já se mu snažím s tím pomoct. Moc si toho vážíme a uděláme maximum proto, abychom fanoušky Traktoru rozehřáli a připravili na hlavní hvězdu večera na každém koncertu.
- A na závěr, jaké má kapela plány a přání do budoucna?
- My stojíme nohama pevně na zemi. Radost máme z každého jednotlivého fanouška, který si nás poslechne a kterého baví naše hudba. Pomalu jich přibývá, a to nám dává smysl v tom všem pokračovat. Na jaro plánujeme hostování na turné další velké české kapely. Je to pro nás úžasná příležitost, jak oslovit naší hudbou další lidi. Naším přáním je, aby lidi nepřestávali chodit na živou rockovou hudbu a aby podporovali svoje domácí kapely a aby objevovali.
- Děkuji za tvůj čas věnovaný mým otázkám..
- Otázky pokládal Petr Bryk
- Odpovídal David Strnad
