Začínáte hrát na kytaru nebo už na ní hrajete a chcete se zdokonalovat? Nevíte jaké vybavení do začátku pořídit protože peněz je málo? Zde najdete několik tipů a doporučení od ostřílených rockerů z české rockové scény.
Mgr. Jiří „George“ Rain (lektor hry na akustickou a elektrickou kytaru, aktivní v kapelách CITRON, KREYSON, LÁĎA KŘÍŽEK AKUSTICKY a SEBASTIEN. Já osobně bych začínajícím kytaristům především doporučil, ať si poslechnou velké hráče z 50.-70. let minulého století. Nejde o styl hudby, ale o přístup k nástroji a o groove. Pravá ruka kytaristy musí zastat celou bicí soupravu! Pokud si toto uvědomíte, uvolníte pravačku a dostanete do ní ten správný pulz, stane se z vás v tu chvíli de facto celá kapela a vaše muzika začne „šlapat“, i když hrajete sami…
Standa Balko z kapely TRAKTOR. No nevím co bych měl začínajícím do začátku poradit? Snad jen, že to nejdůležitější je zápal a nadšení. Nezáleží tolik na talentu, ale na tom, kolik času se věnuje cvičení. Je důležité hrát hodně sám, třeba jen s metronomem, to se dotyčný mnohem lépe slyší než s celou kapelou a věnuje se opravdu jen kytaře.
Taky bych doporučil zkoušet se učit skladby odposlechem, trénuje to uši i hlavu. Vím, že podle ukázek z youtube je to jednodušší, ale nerozvíjí to kreativitu a sluch. Je dobré si zkusit naposlouchat a zahrát třeba nějaké sólo podle cédéčka a pak se podívat na youtube ( pokud to tam je) jak to hraje ten kdo to vymyslel. No a pak už stačí jen vydržet a doufat že potkáš ty správné lidi do kapely.
David Strnad, aktivní v kapele BOOTERS. Já určitě nejsme ten, kdo by měl právo na to rozdávat moudra ostatním kytaristům. V Čechách jsou tisíce nadaných muzikantů a nad nimi unikáty jako je Petr Henych, Mirek Linhart, Michal Pavlíček, Dodo a další, kteří ví daleko líp co a jak. Jednu věc ale vím jistě, kytary zbožňuji a hraní na ně považuji za duševní očistu a další rozměr v životě. A z toho možná vyplývají moje rady:
1) hraj rád a miluj svoje nástroje a jejich duši
2) vyhraj na ně svojí radost a smutek, vztek i zamilování, nehraj když nemáš žádný pocit
3) nemusíš hrát rychle a přesně, hlavně si najdi tón aby ti kytara zněla
4) určitě cvič, ale hlavně se snaž hrát podle poslechu
5) hraj a poslouchej i hudbu, než tu, kterou hraje tvá kapela, zkus country, jazz, hraj se svými vzory
6) denně hraj, tahej kytaru všude s sebou ať si všichni všude zvyknou
7) střídej akustiku a elektriku, různé krky, potrap se vysokým dohmatem, hraj na silnější struny
8) když už cvičíš tak podle kliku a pomaleji nežli chceš hrát
9) zkoušej prstovou techniku a vyhrávej úderem na strunu každý tón
10) a to hlavní: hraj rád a miluj svoje nástroje a jejich duši.
Tomáš Pavelka, výuka hry na elektrickou i akustickou kytaru, aktivní v kapelách JUDAS PRIEST REVIVAL, McEllen. Vezmu to asi po technické stránce, tedy rady pro kytaristovo vybavení protože peněz je vždycky málo… Kupte si pro začátek levnější kytaru a peníze vražte do dražšího kytarového komba, protože když budete mít drahou kytaru a na kombo již nezbudou peníze, váš zvuk nebude stát za nic… (dnešní produkce levných kytar je velmi slušné úrovni). Slušné kytarové kombo (nejlépe lampové) se dá pořídit levněji i z „druhé ruky“!
Pokud budete chtít něco na domácí tiché hraní a aby to mělo zároveň slušný zvuk tak nejlepší je kombinace levného multiefektu a nějakého menšího, levého komba, které má výstup na sluchátka. Multiefekt např. Digitech (to je osvědčená kvalita i v těch nejlevnějších modelech) a kombo pak nemusí mít žádné efekty, stačí když to bude hrát „čistý“ zvuk, zkreslení a další efekty vám „udělá“ ten multiefekt.
Pro zvědavé audiofily… proč se používají v kytarových aparátech speciální reproduktory? Protože ty reproduktory mají specifické fyzikální vlastnosti. Frekvenční charakteristika těchto kytarových reproduktorů je přizpůsobena pro kytarový zvuk. Většinou je frekvenční rozsah (oproti Hi-Fi) ořezán zhruba na rozsah 100Hz-5000Hz. V těchto frekvencích hraje kytara nejlépe.
Jiří Špalek (Jörgen North), učitel hry na kytaru, skladatel a kytarista, aktivní v kapele D.N.A. Doporučoval bych především začít na klasickou kytaru a ne rovnou na elektrickou. Je celkem jedno, jak drahou si kytarista pořídí, tyhle kytary mají standardní rozměry a to pro nácvik úplně stačí. Učení doporučuji začít se vším všudy, jako by se žák měl věnovat klasice i v budoucnu, jde především o předpisové držení při hře. Hru trsátkem bych nechal, až když žák zvládne alespoň základní hru prsty a akordy. Při výběru elektrické kytary bych doporučil nekupovat žádný extravagantní tvar, ale některý z klasických, nejlépe Les Paul, SG apod. Nedoporučuji kupovat kytaru s třemi jedno cívkovými snímači, žák potom má tendenci hrát přímo nad prostředním. Ideální podle mne je jeden dvou cívkový u kobylky.
Daniel Rohlík Krob, aktivní v kapelách KREYSON MEMORIAL, DANIEL KROB BAND, BOHEMIKA. Na začátku si každý myslí, že hrát rychle a hodně not je přesně to, co posluchač chce. Postupem času ale každý kytarista zjistí, že i pomalé hraní je úžasné. Nejlepší je kombinovat rychlou a pomalou hru dohromady, rychlý běh zakončit jedním tónem. Soustředit se na to, aby ten jeden tón na konci byl tou třešničkou na dortu celého sóla. Doporučuji kytaristům, aby cvičili sóla na jednom podkladovém akordu a využívali i prázdné struny.
Můžou hrát jedno sólo třeba hodinu dokola, vůbec to nevadí, nejlepší je když si to ještě přitom kytarista nahrává na iPhone nebo jiný nahrávač a pustí si to později, aby to co nahrál slyšel jakoby cizí má ušima. Nejdůležitější na hře na kytaru je to aby kytarista pochopil celou škálu možností které kytara nabízí. Aby se naučil pohybovat v celém krku a věděl které noty nebo alespoň v kterých akordech se pohybuje. Prostě je potřeba hrát, hrát a hrát.
Izzi a Lumos z kapely DOGA. Cvičit, hrát a poslouchat muziku… Začít se učit jednoduché písničky, na tři akordy.
Jindra Vobořil, bigbeatová legenda, aktivní jako zpěvák v ČESKÁ TROJKA, MARMA KANSAS REVIVAL. Když člověk začíná, neměl by hrát jenom to, co má zadané, ale měl by si brnkat, co ho napadne. Jakékoli písně, aby poznal hmatník. Prostě hrát a hrát, co nejvíc. Třeba si jen u televize brnkat různé melodie, třeba národní písně – všechno. Ostatní přijde časem. Technika, znalost harmonie a podobně, to přijde samo. Hlavně hrát a hrát!