Legendární Machine Head, kteří vyrazili na evropské turné, které kromě nejprestižnějších zahraničních festivalů zasáhlo 10. června i Prahu
Jako náznak toho, co se pondělní večer pod značkou Octopus promotion začne odehrát v pražském Foru Karlín, se na animovaném pozadí rozstříkl bojový nápis „Machine Fucking Head“, jehož písmena se zdála být vyrytá krví.
Robb Flynn vstoupil na pódium zářící radostí a sebedůvěrou, když se z davu ozvalo ohlušující skandování „Machine Fucking Head“ – odrážející sentiment grafiky za ním. Flynn, stálý původní člen kapely, kterou založil v roce 1991, se spojil s baskytaristou Jaredem MacEachernem, kytaristou Waclawem „Voggem“ Kletykou a bubeníkem Mattem Alstonem a vytvořili jedinečnou směs metalových žánrů.
Počínaje skladbami „Imperium“ z alba „Through the Ashes of Empires“ z roku 2003 a „Ten Ton Hammer“ z alba The More Things Change z roku 1997, vedl Flynn svou kapelu a publikum na cestu tam a zpět napříč desetiletími Machine Head. Od úvodní písně byl Flynn v kontaktu s publikem.
Přestože kapela propaguje své koncepční album Of Kingdom and Crown z roku 2022 tak v Praze, zahrála pouze tři písně z jeho vydání. První přišla s „Choke on the Ashes of your Hate“ – skladbou, která obratně přinášela změny tempa poháněné MacEachernem a Alstonem, jeho dynamikou, která se pohybovala nahoru a dolů, a bleskurychlými kytarami Kletyky a Flynna.
Zazněla i píseň „Aesthetics of Hate“ kterou Flynn v roce 2007 věnoval zesnulému Dimebagu Darrellovi z Pantery. Následovala skladba „Old“ z debutového alba Burn My Eyes z roku 1994. Flynn měl legitimní spojení s davem, který se přikláněl k přátelství, a přestože publikum bylo plné lidí, kteří se nenarodili, když Machine Head začínali, koncert měl atmosféru blokové párty.
„No Gods, No Masters“ – druhá píseň z jejich nejnovějšího alba – Flynn vedl publikum ve sboru obratnou rukou dirigenta se svým domácím orchestrem – dovednost, kterou předváděl po celý večer.
Skladba „Slaughter The Martyr“ z nového alba ukázala hloubku a komplexnost Flynnových vokálů a tempo kapely. Skladba začala dlouhým intrem s vysokými tóny vzletných vokálů a kytar, než Alstonovo kulometné bubnování posunulo píseň do dunivého thrash metalu, než se vybuduje do harmonického crescenda vrstvených kytar a vokálů. Skladba slouží jako skvělý příklad pro mladší kapely, jak přidání hloubky a změny tempa do metalové hudby může udržet svěží a zajímavou a vyhnout se nástrahám nerozlišeného growlu a kytar.
Kapela hlavní set uzavřela neuvěřitelně tvrdou a rychlou „Davidian“ z debutového alba Burn My Eyes z roku 1994. Kapela nakrátko opustila pódium, aby se vrátila s tolik očekávaným přídavkem v podobě žánrově přelomové písně „Halo“ z roku 2007. Píseň byla ozdobena nádherně brutálními riffy, složitými sólovými harmoniemi a Robbovým obratným, čistým vokálním úhozem.
Zatímco Machine Head rozhodně drželi trůn večera, diváci byli také neuvěřitelně vděční za předskokany. REFORE ze Štítné nad Vláří, kapela předvedla tvrdý a rychlý set, který měl pořádnou ránu.