29. ročník festival Rock for People je minulostí avšak zážitky a vzpomínky zůstávají.. Své postřehy z pátečního programu popsala a obrazem zachytila, naše foto reportérka Lenka Machuldová
Můj hudební maratón začal už ve 12 hodin koncertem česko-arménské zpěvačky Pam Rabbit. Na pódium vstoupila s energií a sebevědomím, které okamžitě strhly pozornost všech přítomných a předvedla se jako skvělá popová princezna. Po jejím vystoupení přišla na řadu další česká hvězda – pražská kapela John Wolfhooker. Kluci předvedli neskutečně energickou a živelnou poprockovou show, ve které nejvíce vynikal talentovaný kytarista Ronald Janeček.
Poklusem jsem se přesunula na hlavní stage, kde už fanoušci netrpělivě očekávali českou funk-rock-rapovou stálici J.A.R. I když zahráli své největší hity a jejich hudba byla jako vždy kvalitní, nějak to nebylo ono. Lepší atmosféru nabídli američtí Hoobastank. Když spustili svůj megahit „The Reason“, publikum okamžitě ožilo a zpívalo spolu s nimi. Bohužel jim to při téhle hitovce trochu neladilo a lehce to ubralo na celkovém veskrze pozitivním dojmu.
Další mojí zastávkou byla hlavní stage, kde doslova kralovali švédští Royal Republic. Byla to pořádná nálož rock and rollu! Frontman Adam Grahn ukázal, že je nejen skvělý zpěvák, ale také výborný šoumen. Publikum se pod jeho vedením skvěle bavilo. Moshing byl bujarý a veselý. Skvělý koncert!
Hardrockoví Lansdown to rozbalili na Evropa 2 stage. Jejich tvrdé riffy a energická performance mě zasáhly přímo do srdce. Trochu zklidnění přinesla Aneta Langerová. Její poklidná, kvalitní muzika byla ideálním soundtrackem k podvečernímu lehkému deštíčku, který se snášel na festivalový areál. Bylo to takové hudební pohlazení po duši, které přišlo v pravou chvíli.
Jednou z hlavních hvězd večera byla Avril Lavigne, ale její vystoupení mě příliš neoslovilo a nenaplnilo očekávání. Možná už její rebelské období minulo a ona se teď více zaměřuje na jemnější tóny – bohužel to pro mě bylo trochu zklamání.
Naštěstí bylo o zábavu postaráno i jinde – během celého dne jsem potkávala spoustu zajímavých lidí, dokonce i Ježíše Krista s doprovodem jeho věrných.
Kolem půl deváté se u nápisu Rock for People konalo focení „zvířátek“, tedy lidí v „cosplay“ kostýmech. Sešlo se jich opravdu mnoho a jejich kreativní kostýmy byly skvělým zpestřením večera. Byl to trochu jako malý Comic-Con uprostřed rockového šílenství. Mladá energická převážně dívčí kapela Crowles mě zaujala svým akčním vystoupením. Tyhle holky to opravdu umí rozjet!
V závěru večera se většina lidí přesunula na headlinera Bring Me the Horizon, ale já a mnoho dalších jsme zamířili na vystoupení Mňágy a Žďorp. Rozhodně jsem nelitovala. Atmosféra byla neskutečná, hned od začátku zněly jejich největší hity jako „Hodinový hotel,“ „Měsíc,“ a „Né, teď né!“
Publikum se skvěle bavilo, zpívalo a tančilo spolu s kapelou. Frontman Petr Fiala se hned v úvodu vrhl mezi fanoušky, což zamotalo hlavu ochrance, ale přidalo to vystoupení na autentičnosti a energii. Taneční párty otřásala dřevěnou podlahou Evropa 2 stage a lepší konec večera jsem si nemohla přát.
Celkově byl pátek na Rock for People plný, nejen skvělé hudby, ale také zajímavých a intenzivních momentů. Věřím, že každý si něco našel. Tento festival opět dokázal, proč patří mezi nejlepší hudební události v České republice.
