Kanadský zpěvák a skladatel Bryan Adams zavítal 16. prosince do pražské O2 areny představit v rámci svého světového turné So Happy It Hurts
své nové album
Jaký koncert byl a jak probíhal popsal vlastními slovy náš reportér PETR HAXEN MACHULDA
Představovat tohoto borce nemá smysl, jeho hudební historie sahá do 80. let a svojí tvorbou oslovuje několik generací. Něco po osmé hodině večer, kdy se aréna zcela zaplnila, začala startovací video produkce s hudebním podkreslením dýdžeje. Nad hlavami stojících diváků se vznášelo nafukovací auto řízené mocnými vrtulemi. Atmosféra s očekáváním…“Co bude?“…se stupňovala.
Asi po deseti minutách to vypuklo! Střídmě oblečení rockeři vyšli na podium a v sestavě Pat Steward za bicími, Gary Breit vlevo u piana, Solomon Walker vpravo s basovou kytarou, před ním Keith Scott se sólovou kytarou a uprostřed Bryan Adams s kytarou a rozjeli velkolepou show.
První odehráli Kick Ass, následovala Can’t Stop This Thing We Started, kdy kapela na závěr 2x zopakovala refrén. V písni 18 til I Die Keith přeběhl na levou část podia a burcoval rozžhavené fanoušky v prvních řadách.
Po pomalém songu Please Forgive Me, kdy refrén „Please forgive me, I can’t stop loving you“ zpívali snad všichni v publiku, Bryan neskrýval své potěšení, že může opět vystupovat v Praze. Tempo se zrychlilo a v sále se při písničce Shine a Light svítilo mobily. Svižný rytmus pokračoval písní Room service.
Překvapením pro mě bylo nové aranžmá písně Heaven, které končilo vynikajícím kytarovým sólem. Harmoniku poprvé na tomto koncertě Bryan použil v bluesově přeladěném songu Go Down Rockin‘ . Rockové babičce Tinně Turner pak věnoval jejich společná píseň It’s Only Love. Skladbu si hudebníci neuvěřitelně užívali, Keith v závěru předvedl výborné kytarové sólo a akrobaticky otočil omlácenou fendrovku kolem krku.
Následoval Rock’n’Rollový part s písněmi You Belong to Me, kdy se roztančilo celé publikum nejen na ploše, ale i vysoko na ochozech. Při I’ve Been Looking for You na sebe strhnul pozornost basák Solomon, protože hrál na klasický kontrabas v černé barvě. Jeho show, v podobě roztáčení kontrabasu kolem své osy, publikum burcovala k šílenství.
Z tanečního rytmu jsme se přehoupli do klidnější části a Bryan uchopil španělku, harmoniku a spustil Have You Ever Really loved Woman. Dále následovaly hity The Only Thing That Looks Good on Me Is You a When You Love Someone. V akustické verzi Gary za pianem a Bryan s kytarou u mikrofonu vystřihli Here I Am a When You’re Gone. Ploužák (Everything I Do) I Do It for You nadchnul nejen všechny fanynky, ale i hodně rockerů v sále zpívalo refrén z plných plic. Svižné tempo se vrátilo se skladbou Back to You.
Poté přišla novinka So Happy It Hurts stejnojmenného Bryanova turné, kdy se opět v sále vznášel americký kabriolet s rozsvícenými světly. Na video projekci se objevila i jeho 95-letá maminka, které Bryan emotivně v závěru poděkoval za její lásku a podporu. Bryan si vzal sólovou kytaru a s Keithem rozjeli megahit Run tu You, kdy skákal a tleskal snad celý sál. Atmosféru v rychlém tempu udržel další profláklý hit Summer of ’69.
Následovala nová proti válečná píseň What If There Were No Sides At All ve volnějším tempu. Na videu v pozadí se procházel Bryan ve válečných ruinách a přes rameno nesl vlajku se symbolem mírů – logem hippies. V novinkách se pokračovalo songem Always Have, Always Will. Opakem bylo šáhnutí do začátků Bryanovi tvorby pro skladbu Kids Wanna Rock. Písní Cuts Like a Knife se za velkých ovací skupina rozloučila.
To ovšem nebyl úplný konec! Bryan zůstal na podiu a sólově se španělskou kytarou vystřihl tři písně. První byla Straight From the Heart, druhá All for Love, která vznikla jako soundtrack k filmu Tři mušketýři. Poslední písní večera byla vánoční pohodovka Christmas Time a jak Bryan podotknul „není samozřejmostí trávit vánoční čas v klidu a míru“ a proto si toho važme.
A s jakými pocity jsem odcházel? Jednalo se o velmi vydařený a hudebně vyvážený koncert. Zvukově se nedalo nic vytknout. Světla byly decentně laděné, tak aby zabíraly hlavní dění na jevišti a video projekce doplňovala atmosféru.
Létající auto-dron byl veselým zpestřením. Bryan s celou skupinou fungovali naprosto skvěle a po celé dvě a čtvrt hodiny se O2 arénou linula poctivá muzika, neskutečná energie i záplava pocitů při romantičtěji laděných sonzích.