Sobotní program rekordního 29. ročníku festivalu Rock for People v Hradci Králové nabídl hudbu pro všechny věkové generace
Sobota na Rock for People odstartovala už v poledne s místní hradeckou kapelou Glad for Today. Ač jsou naši, jejich výkon byl světový! Jejich moderní zvuk a profi vystoupení mě dokonale naladily na ten správný festivalový den.
Pak přišel na řadu legendární Visací zámek. Tahle punková banda, která je na scéně už od roku 1982, přinesla svou typickou energii a rebelskou náladu. Mladé fanynky už netrpělivě čekaly na Palaye Royale, ale Visáči si své publikum našli. „Punks not death, vy volové!“ Prostě punková klasika, která nezklame.
Ještě než se překvapení skrývající se pod šifrou „Zdena“ dostalo na pódium, byla uspořádána velkolepá děkovačka všem dobrovolníkům, kteří festival drželi pohromadě.
Palaye Royale, kanadská kapela, byla letošním překvapením festivalu. Jejich show byla plná interakce s publikem a frontman Remington Leith ani na chvíli nenechal diváky v klidu. Kytarista Sebastian Danzig svým charismatem skvěle sekundoval a Palaye Royale opět dokázali, proč jsou jednou z nejlepších živých kapel současnosti.
Pak jsem zamířila na Evropa 2 stage, kde vystoupili američtí Blackgold. Tihle týpci z Brooklynu, kteří vzešli z pouličních gangů a programů veřejně prospěšných prací, přinesli syrovou energii a autentické příběhy.
Po dynamickém vystoupení Blackgold následovala klidnější Picture Parlour. Tahle britská, převážně dívčí kapela, překvapila svou hutnou a poctivou muzikou. Zpěvačka a skladatelka Katherine Parlour mi svým vzhledem i projevem lehce připomínala LP.
Rock for People je známý svou multižánrovostí a přístupností pro všechny generace. Na koncert Petra Spáleného dorazili i důchodci z Hradce Králové, což jen potvrzuje, že festival je pro všechny. Celý festival je také velmi vstřícný k vozíčkářům, kteří mají u každé větší stage svou rampu, odkud mohou pohodlně sledovat koncerty. Potkáte zde i rodiny s malými dětmi.
Široký doprovodný program nabídl spoustu aktivit. Návštěvníci se mohli zapsat do registru dárců kostní dřeně, nechat se otestovat na HIV, zahrát si fotbal nebo si zkusit legendární AZ kvíz. Měli jste možnost poslechnout si rozhovory zajímavých osobností nebo si užít pohled z výšky na ruském kole. Prostě každý si našel něco, co ho baví, a mohl si festival užít naplno.
Odpoledne pokračovalo na YouTube stage koncertem indie-pop-rockového projektu IDKHow amerického zpěváka a instrumentalisty Dallona Weekese.
Večer vyvrcholil vystoupením britské kytarové kapely Bombay Bicycle Club. Jejich poklidná muzika byla pro posluchače příjemným odpočinkem, i když nevyvolala bouřlivou reakci publika. Pro mě osobně by se hodili spíš na poklidné odpoledne, ale každý máme jiný vkus.
Pak přišla opravdová pecka: The Darkness. Od první minuty to byla pořádná jízda. Frontman Justin Hawkins si publikum získal během pár minut, nejen svým akrobatickým kouskem, stojkou na hlavě před bicími, ale také svou bezprostředností a charismatem. Jejich vystoupení bylo vrcholem večera a velkým překvapením. Fotografové a video tvůrci pod pódiem měli také zážitek, když se Justin zmocnil jedné z kamer a natočil několik záběrů přímo z pódia. Pro mě to byl skvělý závěr festivalu.
Jak víme, hudba spojuje lidi bez ohledu na jejich věk. Tím bych udělala tečku za letošním Rock for People, který mě na několik dní otevřel dveře do hudebního vesmíru.
