Paul Di’Anno vystoupil 12. prosince v Městském Společenském domě v Kolíně, kam zavítal v rámci The Beast Ressurection World Tour a s ním dvojice brazilských kapel Noturnall a Electric Gypsy
Jako první, zahájila večer brazilská kapela Electric Gypsy skladbami z jejich nového alba Mothership. Dostalo se také na pár kousků z alba z roku 2021 včetně písně „The Devil Made Me Do It“. Poslechněte si tuto partičku a pokud budete mít příležitost, zajděte si na ně naživo, protože v Kolíně to rozjeli na plné obrátky.
Další na řadě byla kapela Noturnallu, která je o něco tvrdší. Set otevřela kytarovou „Try Harder“ z jejich nového alba Cosmic Redemption, která je docela chutná, ze zmíněného alba zaznělo i několik dalších, včetně velmi těžkotonážní „Reset the Game“. Skladba, která v jejich setu zaujala, byla „Wake Up!“ z alba „9“ z roku 2017. Zaznělo ještě pár skladeb, než svůj set ukončili skladbou „Nocturnal Human Side“.
Hlavním mužem večera byl ale Paul Di’Anno. Je třeba říci, že kariéra bývalého zpěváka Iron Maiden byla poněkud hrbolatá a nepředvídatelná jízda. Vzhledem k tomu, že jeho nenapodobitelný vokál byl zvěčněn na legendárních prvních dvou LP Iron Maiden, není to tak, že by měl co dokazovat. Koneckonců, jsou to dvě z nejlepších heavy metalových nahrávek všech dob a velká část z toho je zásluhou Paulova charismatického a jedinečného zpěvu.
Nikdo z přítomných fanoušků nevěděl, co od Paulovo úterního vystoupení v kolínském kulturním stánku čekat, ale nakonec se z toho vyklubal menší hudební triumf a celkově kurevsky skvělá zábava. Muž na invalidním vozíku a s infekcí velikosti vzducholodi (a očividně ne v nejlepším zdravotním stavu) byl přesto v dobré náladě a jeho smysl pro humor a sarkasmus rozhodně zůstal nedotčen, což bylo skvělé vidět a slyšet.
Co uchvátilo, byl fakt, že ty klasické skladby Maiden zazpíval snad lépe než před dvaceti lety. S kapelou složenou z předskakujících partiček Paul Di’Anno roztrhal ‚Charlotte the Harlotte‘, ‚Murders in the Rue Morgue‘, ‚Remember Tomorrow‘ a hrstku dalších skvostů z alb Iron Maiden a Killers. Vše završili strhující a agresivní verzí „Running Free“ jako vrcholným finále jejich setu.
Všichni bychom měli být vděční, že nám chlapíci jako Paul Di’Anno dávají příležitost zažít tyto nesmrtelné skladby v intimním živém prostředí. Jak přesně tedy seriál vypadal čistě a jednoduše? Řeknu to takto; byla to čistá blaženost NWOBHM, která trvala tři nádherné čtvrthodiny.
Nezbývá než popřát Paulovi vše nejlepší do konce turné, které ho bude zatěžovat zdravotními problémy. Pokud se mu podaří dostat se znovu do formy a z invalidního vozíku, není důvod, aby nepokračoval a nedal nám ta první dvě alba tak, jak by měla být, ještě dlouho.